Libušínská historická bitva

V sobotu 24. dubna 2010 se v Libušíně u Kladna konala scénovaná historická bitva. A to znamená, že někteří nadšenci středověku si oblečou repliky středověkých zbrojí a zbraní, seženou další nadšence a pak jdou jako "bojovat".

Jsou i jiné "bitvy", které jsou rekonstrukcí bojů, které se skutečně staly. Samozřejmě taky jen jako, ale Libušínská"bitva"má vymyšlený příběh, takže něco jako velké venkovní divadlo. A my jsme se na ni jeli podívat.

Vstávali jsme o půl třetí ráno. Po čtyř a půl hodinové jízdě (v Hranicích na Moravě jsme přesedali) jsme dojeli do Prahy. Bratři, kteří jsou nadšenci do středověku, odjeli z Prahy rovnou do Libušína. Já s rodiči jsme měli asi čtyři hodiny času než nám jel autobus, tak jsme šli do Národního muzea na výstavu "Kníže Václav - světec a panovník".

Na tuto výstavu bylo všude strašně moc plakátů. Bylo jich dokonce víc, než těch předvolebních. Výstava však obsahovala jen toto: dvě malé místnosti ve kterých bylo šest rukopisů jedna busta a jedna mince. Ale vstupné pro nás tři bylo dvě stovky.

Než nám jel autobus, měli jsme ještě čas a protože na Vítězném naměstí byl farmářský trh, tak jsme se na něj šli podívat. Byly tam nejrůznější farmářské výrobky od medoviny až po kozí zmrzlinu. A pak už jsme jeli do Kladna a odtamtud do Libušína. Libušín je malá vesnička kousek od Kladna v hezkém údolí v borových lesích. .

Měli jsme problém najít cestu na místo bitvy a tak jsme šli za hloučkem lidí, co vypadali jako že už tu někdy byli..

Na místě bitvy se prodávaly různé kovářské a kožené výrobky, ale i výrobky odlévané z cínu. Byli zde k zakoupení i repliky historických helem, mečů, spon na pláště atd.. Prodávalo se zde i různé jídlo: bramboráky, vařená kukuřice, klobásy, palačinky a langoše. Opékalo se tam na rožni celé tele. Na pití se prodávalo pivo a limonáda.

Před začátkem bitvy jsme se šli podívat do tábora šermířů. Tvořilo ho velké množství vysokých barevných středověkých stanů. Bylo to velmi pěkné. .

Hledištěm byl svah, na kterém jsme seděli, bohužel jen na trávě. Možná si myslíte, že tam bylo jen pár lidí, ale to je omyl. Bylo zde asi dvanáct stovek šermířů a diváků bych si tipl asi sedm krát tolik.

Pak začala bitva. Její příběh byl takovýto: králi Hostivítovi se narodila dvojčata. Bývalo zvykem, že starší syn zdědí trůn. No a protože byli oba dva stejně staří(což je blbost protože vždycky je jeden stařší, ale to je jedno) tak král rozhodl, že každý syn dostane polovinu království. No jenže ti dva spolu sice vycházeli dobře, ale jejich nástupci již ne A tak dvě stě let po králi Hostivítovi se v té zemi poprvé porvali celníci s obchodní karavanou. Obě strany poslaly posly ke svým králům a žádali pomoc v podobě armády. No a začala bitva. Napřed měli vojáci zapálit celnickou chatrč. To se jim ale neúmyslně nepovedlo, protože voják omylem pochodeň přehodil a tak ji aspoň rozbořili. Pak tam přišli další vojáci a další a další a pak tam přijely hákovnice, tarasnice a největší houfnice v České republice. Přinesli taky píšťaly a ručnice. A pak se z nich začalo střílet. To byl kravál! I my, kteří jsme od toho byli daleko, asi dvacet metrů, jsme se strašně lekli. Ani si neumíte představit kolik tam těch bojovníků bylo. Bylo to velkolepé! Jednou na sebe naběhly dvě řady a jeden bojovník povalil toho druhého na zem tak zuřivě, že přes něj udělal salto.

Bohužel jsme ale nemohli zůstat do konce bitvy, protože jsme pospíchali na spoj, abychom byli před půlnocí zpátky doma. Jinak bychom přijeli až další den ráno. Večřer jsme byli strašně unavení.

ALE STÁLO TO ZA TO!!

Praha

O velkých prázdninách jsme byli v Praze.. Praha je krásná, plná turistů, což není příjemné, ale dobré je to, že na každém rohu je něco zajímavého. Do tmy jsme chodili po památkách, kostelích, muzeích a po obchodech (řempa, hračkářství, papírnictví, prodejny hudby, počítačových her, modeláře, knihkupectví aj.). Byli jsme na výstavách (obrazy, sochy, fotky z druhé světové války, středověké zbraně, hlavolamy aj.).

Na Pražském hradě jsme taky nechyběli. Pražský hrad (viz. obrázek) snad všichni známe, ne? Má tři nádvoří. Má taky veže Daliborka, Černá věž, Bílá věž, Mihulka. Za jeho hradbami jsou také paláce - starý královský palác, nový palác, Lobkovický palác. Na Pražském hradě jsou i církevní památky . Svědkem toho je katedrála sv.Víta a bazilika sv.Jiří.

Když se začalo stmívat, chodili jsme na procházku Pražskými uličkami, po Pertříně, Hradčanech, Malé straně a Starém městě.

Jste na omylu, pokud si myslíte, že se v noci Praha uklidní, nikde ani noha a tak. Právě naopak! Jestli je Praha ve dne přeplněná, tak v noci přímo praská ve šveh! Všude plno lidí, kteří se jdou pobavit do hospody ale i ti, kteří se potácí domů a zoufale hledají rovnováhu. Ale naštěstí jsou i jiní lidé, kteří se chtějí jen projít, protože když se v noci rozsvítí pouliční lampy je to prostě nádherné. V noci také potkáte různé pouliční kejklíře a umělce.

Na jídlo jsme většinou zašli do Mc Donaldu. Národní muzeum mělo slevu vstupného, takže toho všichni využili. Ale i bez slevy je na Václaváku plno lidí . Cesta zpět byla dlouhá ale jinak v pohodě.

Na začátek